Podle ↗OTS se tvoří ze substantiv ↗mutací a označují převážně osoby, které vykonávají nějakou činnost spjatou s předmětem vyjádřeným základovým substantivem (včetně vlastnictví). Někdy se označují termínem názvy konatelské. Nejproduktivnějším sufixem je ‑ař/‑ář (sochař, rybář, zahrádkář, domkář), včetně přejatých základů (legionář), dále ‑íř/‑ýř/‑éř (nožíř, pachtýř, bankéř), ‑(n)ík (kameník, kadeřník); řídce ‑ák (ovčák), u přejatých základů ‑ist(‑a) (telegrafista). Cizí k.j. mají zakončení ↗konverzí na ‑ik (metodik), ‑log (psycholog), ‑nom (ekonom), ‑graf (etnograf) atd.

Některé novější práce opouštějí tradiční rozdělení na k.j., ↗činitelská jména, obyvatelská jména, řazená zde mezi ↗názvy podle příslušnosti, a ↗jména nositele vlastnosti ve prospěch šířeji pojaté kategorie názvů osob; viz ✍KČG, 2011, ✍AGSČ, 2013; viz také ↗názvy osob.